Covid urychluje přechod do oblak

Cloud

Nejen že řada firem si zvyká na zaměstnance pracující z domova. Mnohé už ani nepočítají s jejich návratem do kanceláří. A proto řeší otázky informačních technologií, které s tím vším souvisí.

Jestliže u evropské populace například platí, že průměrná délka života se za posledních padesát let prodloužila o více než za předchozích několik století, u technologií se děje něco podobného. Covidová krize nutí firmy do inovací, které neřešily třeba i desetiletí.

Vzdálené připojení, nyní masívně využívané s přechodem na home office, neobjevila doba covidová. Vynesla jej ale, včetně tolik diskutovaného zabezpečení, na výsluní zájmu. A nejde jen o zaměstnance pracující z domova. S postupem robotizace skloňují například instituce s vlastními call centry stále častěji slovo chatbot. Tedy automat pro odpovídání volajícím. Jenže propojení jejich činnosti se skutečnými, živými operátory znamená další rozvoj IT systémů. A tedy další investice.

„Roky jsem měl pocit, že do IT investujeme. Ale teď najednou vidím, co všechno jsme zanedbali. Covid to ukázal a možná pro nás bude lepší než investice do vnitřních systémů vsadit na dodavatele, který nám v cloudu rovnou nabídne hotová řešení,“ říká manažer firmy, kterou chce raději nechat v anonymitě. Dodávaje, že totéž možná zjistili i v řadě dalších společností.

Překotný vývoj

Právě skutečnost, že vývoj informačních technologií je až překotně rychlý, takže není snadné jej zachytit, je také jedním z klíčových důvodů, proč více firem uvažuje o přechodu na cloudová řešení. Protože nejde o nákup hardware, software ani o zaměstnávání lidí. Nýbrž o nákup služby, u níž se o údržbu, rozvoj atd. stará dodavatel.

Jsou i společnosti, které sázejí na lepší zabezpečení dat u poskytovatele služby, než jaké by dokázaly zajistit vlastními silami. Zpravidla o tom ale nechtějí mluvit nahlas, aby nevyvolaly podezření, že jsou u nich data v ohrožení. Samozřejmě, svému poskytovateli musíme věřit. Ale to samé platí u „ajťáka“, kterého draze zaměstnáváme.

 

Vzdálené přístupy, coworking, pohodlí

Samotnou kapitolu představuje zmíněný home office. V nejedné společnosti (hovoří se například o Hewlett Packard) očekávají, že i po odeznění covidu se už velká část lidí do kanceláří nevrátí. Je ovšem otázkou, zda budou všichni pracovat z domova. Ponechme stranou snově znějící práci z pláže či baru, realističtěji se jeví tak zvaný coworking. Tedy něco jako sdílené kanceláře se zázemím pro lidi z různých firem i oborů. Je to vcelku logické. „Lidem na home office chybí sociální kontakt. Což může snížit i jejich výkonnost,“ zdůrazňuje psychiatrička Petra Dočkalová.

I v tuzemsku už dnes najdeme nabídku „kanceláří“, do kterých můžeme docházet jen párkrát týdně na sdílené pracovní místo. Použít zázemí, služby recepce (třeba příjem pošty), v případě potřeby si pronajmout zasedací místnost. Práce mimo domov či kancelář možná někdy znamená člověka z cizí firmy, který nám kouká přes rameno, zejména ale vyžaduje připojení přes cizí Wi-Fi. Není náhodou, že už se systémy autorizace využívající obličeje, přihlašovací aplikace v podobě klíčů apod. přesouvají z bank do dalších prostředí. Z tohoto pohledu může být využití cloudu výhodou i proto, že nabízí řešení pro celé skupiny externě se přihlašujících.

Objevují se i názory, že pro zaměstnance, kteří nejsou zběhlí v informačních technologiích, je snazší pracovat v cloudu než na lokálních úložištích. Teoreticky by v tom neměl být rozdíl. Ani by člověk nemusel poznat, zda se připojuje na cizí server nebo vnitrofiremní. Ale prakticky může cloud třeba pracovat jen s jednou vstupní branou. Zatímco postupně se rozvíjející a měnící systémy uvnitř firmy s několika přístupy. Jedno heslo má zaměstnanec třeba pro vzdálený přístup ke svému počítači, další do systému s dokumenty a tak dále. O e-mailu nemluvě.

Celkově lze ale především přepokládat, že u poskytovatele cloudových služeb je kvalita zabezpečení automatickou součástí služby, kterou nabízí. Konec konců právě při hromadném úprku na „domácí pracoviště“ řada firem začala využívat externí platformy jaksi automaticky. Teď možná přichází doma na dlouhodobé a systematické řešení.

 

Propojení prodejních platforem

Další úhel pohledu na cloudová řešení nabízí maloobchod. Řada společností prodává své produkty jak v kamenných prodejnách, tak přes e-shop. Zároveň udržuje několik různých systémů pro sledování úrovně zásob, generování dokladů o prodeji či kontrolování stavu zboží. „Takovéto systémy často sdílí zdroje a jsou závislé jeden na druhém, což ovšem ztěžuje zachovávání integrity dat,“ uvedla na svých webových stránkách společnost Deloitte.

Dobrým řešením je jednotná cloudová platforma, která usnadní výměnu dat a postará se o to, že budou napříč celou firmou konzistentní. Příkladem takové platformy je Microsoft Dynamics 365, který umožňuje rychlejší propojení dat nebo průběžné sdílení informací o zákaznících a jejich objednávkách s možností okamžitě je porovnat například se skladovými zásobami.

Než tedy propojovat stávající systémy, může být snazší prostě využít služeb cloudu. Umí totiž nabídnout něco zcela nového, na míru designovaného a na jednom místě. Jen se přihlásit.